Jak bouře řádí žal a hněv
a smrt jak blesků střely,
ten žár, jímž hoří lidstva krev,
je vždycky podezřelý
a vždy tajemnou hádankou
je lidské mysli hnutí;
jen vesele, jen vesele
do moře zapomenutí.
Jak smečka psů, jež stíhá zvěř,
běd hafani tě honí,
a soucit? Člověk rád je, věř,
když z ran tvých nach se roní.
A co je život? Jiskra jen,
hasne v troudu suti;
jen vesele, jen vesele
do moře zapomenutí.