Skip to content
1835–1923

Jelen.

Adolf Heyduk

Již zoře nadějí jsem všech se vzdal, již vše jsem složil do rakve svých přání, v půl cestě s veselím se potkal žal a s polibkem druh k druhovi se sklání.

Proč, že mu v cestě jsem, dí ten i ten, když klidně bloudím bolestí svých pouští? Nač štvete jelena, jenž postřelen mře při červáncích noci v lesa houští?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Jelen. · Adolf Heyduk · Poetry Cove