Od hor vane teplý jih,
plno poupat na větvích,
míza v stromů hrudi,
slunce vroucně líbá zem,
ba i v srdci mladistvém
jara zvěsť se budí.
Slyš, jaký to venku šum?
Vyšla dívka ke vrátkům,
mile hoch ji zdraví, –
líčka, slova, samý květ;
touha, láska, zmladlý svět
popletly jim hlavy!