Co kouzla má ten krásný čas,
když s luhem obloha se snoubí,
když kvete bez a metá klas
a mušky svítí v lesa hloubi;
když perlami kryt bystřin kraj
a kvítím ňadra sivých strání,
když pták se vrací v rodný háj
a v srdce dávné vzpomínání!
Ó, nejkrásnější ze všech dob,
když strom pln květnatých je třásní,
když věnci zdoben milý hrob
a vroucí mysl kytkou básní;
ó chvíle tužeb tajemných,
ó čase lásky, blaha, krásy,
proč kolem skrání pěvcových
tkáš růže as, leč perly v řasy?
Snad proto rosou vlažíš zor,
by jasných pohledů byl schopen,
že nebe líbá hlavy hor
a v kráse celý svět je stopen?
vždyť jinak, zdaž by uviděl
chor štěstí ždáním, znaven prací,
že také jemu s horských čel
v boj žití mír a smír se vrací.