Já sešílel bych radostí,
a blažený jsem za sto bohů,
že v požáru své milosti
zas na klíně tě chovat mohu.
Kéž žár ten chopí duši tvou,
kéž plamen s plamenem se vznítí;
líp vzplanout smrtí ohnivou,
než jiskrou v troudu věky žíti!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Já sešílel bych radostí... · Adolf Heyduk · Poetry Cove