Pravil’s, že mi přebohatou
knihovnu svou ukážeš,
skvostnější že nenajde se.
Nuže, příteli, jsme v lese,
je to pravda, rci, či lež?
Nevěřící! Pohleď kolem,
vybeř sobě, číst-li chceš;
viz ty luhy, lesy, skály –
to je lexikon můj malý;
plnější-li nalezneš?
Travin, květů, stromů, vůně,
bzukot včel a ptáků zpěv
i ten vřes, jenž v mech se kryje,
to jsou samé poesie,
pročítej a zjař svou krev!
Učenci a poetové
do všeho se mohou vsnít,
vhodná-li je k tomu doba –
a chtí-li své směry oba
vzájemně si doplnit!
Viz, já všecko důmyslně
v jedno spojil napořád –
proč by nemoh’ člověk čilý
v posvátnou též spojit chvíli
různé věci v lad a řád.