Ponejprv jsem přišel k tobě
ve svatou jak poutník zem,
těsno v síni mi jak v kleci –
hle, zde všecky milé věci
do ranečka svázal jsem.
České děje, české písně,
všecko, co mám rád; vždyť víš,
zápisky a láhev s vínem –
tak... a zde si odpočinem,
jen jestliže dovolíš.
Různým trampotám a hněvům
na dobro chci výhost dát,
celý den chci s tebou strávit;
nuže, hleď mne pěkně bavit
a své kapele kaž hrát.
Duch-li dějin zahalí nám
vlhkou rouškou druhdy zrak
a tvář bledou hněvu stínem,
českou písní, českým vínem
okřejem! Zdaž dobře tak?