Vše – my také – bez ustání
hyne, mizí, klesá,
jak když kámen vrhneš maní
do kotliny plesa.
Náhlý příval bublin z dola
z důli v povrch víří,
a vzrušená vody kola
níží se a šíří.
Bubliny, jež vůkol stály,
hynou očividno,
a zas všecko v šíř i v dáli
mrtvo je a klidno.