Když jsem koňům jetelinu žal,
na krev jsem si nohu posekal,
běda, volám, všecku sílu ztrácím,
omdlévám už, zhynu, vykrvácím!
Sotva milá zaslechla můj žal,
vzala šat, jejž poutí jsem jí dal,
obvázala, líbala mne k tomu,
zdráv a vesel s ní jsem kráčel domů.