Zima kráčí do kraje,
bouře pochod jí hraje;
co v mém srdci ondy zkvetlo,
v zimě sotva uzraje.
Zima vchází do sadu,
stromy kvílí v neladu,
kdo mě bude zpěvem těšit
za temna a za chladu?
Zima těká po háji,
ptáci v dálku prchají;
těžce se to sníti bude
o růžích a o máji.
Zima spěchá do polí,
smutno, teskno v okolí;
bojím se, co bolelo mě,
že mě zase zabolí.
Zima běží do lesů
po mechu a po vřesu,
a já nevím, jak to žití
bez vás, písně, ponesu!