Skip to content
1835–1923

Duma nad zvadlými květy.

Adolf Heyduk

Zvadlé listy, zvadlé květy, milé zbytky jarních chvil, upomínky, že jsem někdy blaženým a šťastným byl.

Zvadlé listy, zvadlé písně, rosné kapky z dávných dob, spadaly jste, přikryly jste přání kolébku i hrob.

Ach, jak všecko srdci draho: zvadlé písně, zvadlý květ; v každém květu zašlé jaro, v každé písni zašlý květ!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Duma nad zvadlými květy. · Adolf Heyduk · Poetry Cove