Den bitvy na Bílé Hoře,
jaký to smutný den;
v krve a hrůzy moře
byl lid můj povalen.
Však z moře hrůzy a krve
nesmrtná vstává zvěst:
za vlast kdo padli prve,
těch život věčný jest.
Vzbudí se, oživnou všude,
jak z jara květů stvol,
a bude se moře rudé
skvít září gloriol.