Kudy kráčím, tudy
smutno u nás všudy:
posud v každé straně
lhostejně a planě.
Síla? Síly není!
Srdce? Bez nadšení!
Hlavy? Bez myšlénky!
Paže? Samé sklenky!
Srdcí není v boku,
jisker není v oku,
bez krve jsou žíly;
v smutné žijem chvíli.
Rcete, lidé, rcete,
proč pak zhynout’ chcete?
Naberte přec v hlavy
světla proud a slávy.
Do svých ňader k důle
dejte podklad vůle,
na ten podklad v skóru
pevnou stavbu vzdoru!
Ráznosť ve hruď dejte,
sílu v paže skrejte,
pravdu do jazyku ––
na lotříka dýku.
Jinak v léčce zrady
zhynem’ bez porady
a tu naši Prahu
lapne cháska vrahů! –
Kudy kráčím, tudy
smutno u nás všudy,
posud v každé straně
lhostejně a planě!