V houští mlází bukového studánka se smála,
když tvá chvějící se ústa vroucně na mých plála.
Smála se jak mladá žena, když se ze sna budí;
a my jedno srdce měli v podvojené hrudi.
Na mých tvá se ňadra chvěla, vinul jsem tě úže;
na západě odkvétaly dne krvavé růže.
Za to v hloubce ňader našich zkvetly růže nové,
růže plné sladké vůně, krve purpurové
Vykvétaly, zavoněly duším rajskou zvěstí,
a dvě srny zahlédly se v tiché naše štěstí.