Mráz sletl křídlem chvátavým
v hor třesoucí se les,
jdu vřesem – sním – tu k nohám mým
pták mrtvý s větve kles’.
Kde zrodil se, tam vyzpíval
zář citů, snův i dum.
Žal v hruď ho ťal, čas písně vzal
a hnízdo vichrů šum.
Tak rovněž umříti bych chtěl,
až zbudu zpěvných zdob,
a kde jsem pěl a hnízdo měl,
přál bych si mít i hrob.