Tmavá noc! Já jedu za nevěstou,
nebojím se, koník jiskří cestou...
Proč bych bál se, proč bych hořekoval?
ryzím stříbrem jsem mu nohy koval.
Otluče-li stříbro o kamení,
přec o světlo ještě nouze není;
stejně bedliv pomněl jsem i na to;
hladím-li ho, jiskří z očí zlato!