V pohorské chaloupce
teskno je panence,
sotva že vychází
lesů těch do věnce.
V radosti zkrácena
je tu tak ztracena,
smutná jak kalina
severem hacena.
Jako ta maličká
u prostřed rybníčka
za domkem zpuchřelým
v skořápce perlička.
Přec slzy nesroní,
písní jen zazvoní
jak sirá pěnkavka
na suché jabloni.
Dej jí Bůh k úspěchu
radosť a potěchu,
a hnízdo jiřiček
chaloupce pod střechu.