Den se krátí, smutí luh i snětí,
chudobky sní trávě u příkopu.
Jaro prchlo. Jenom v očích dětí
vidím usměvavou jeho stopu.
Zlatá stopo jara usměvavá,
proč tak záhy pro mne zanikla jsi?
Den se krátí. Chudobiček hlava
kloní se – snad útěží mé řasy.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.