Co jsem zač, se, signorino, ptáte? –
Čech jsem, pravý Čech, a mřít chci za to,
leč už dřív než krásný jih sem shlednul,
bylo srdce vlašským ohněm zňato.
Co jsem zač? Nuž vězte: Krev jsem bujná,
letnu časem, světem všecko zírám,
z vrchů, z dolů, z strání, z řek a hájů
z rosných kapek, z růží písně sbírám.
Co jsem zač? Nuž vězte: Jelen mladý,
stíny srdce přiodívám nachem, –
víte, co je věrnosť? – V té jsem Čechem,
a co láska, víte? – V té jsem Vlachem.