Co as moje srdce mučí?
šepce to v něm, zpívá, zvučí,
každý zvuk je rve a týrá,
ale srdce neumírá.
Co to bude? dech se tají,
ruka stydne v prstů kraji,
noha klesá, tělo choří,
a ta hlava zrovna hoří.
Co s tím tělem, s hlavou asi?
oko rudne, šednou vlasy,
tož než písně v mozku stlejí,
pro Bůh, raděj srubněte ji.
Bez nich žít, toť hrozné žití,
čirá pláň, jež nemá kvítí,
skála bez vřesu a mechu,
les, v němž po ptáku ni slechu.
Ani slechu, ani vidu,
tma jen příšerného klidu
napořád tam rozprostírá
obří peruť netopýra.
Ej, to smrti chladná ruka
tiskne hlavu; čelo puká,
pukliny ty vstříc vám zejí,
co s tou hlavou? srubněte ji!