Černová, Černová, dědino milá,
přemnoho slovenské krve jsi pila:
Pily ji brázdy tvé, i tvých křů sněti.
Maďaři vraždili muže tvé, děti!
Maďaři vraždili ženy i muže,
na prsou kvetly jim krvavé růže;
Maďaři vraždili jak diví kati
děti tvé, rozprchlé po chudé hati.
Madaři vraždili děti, tvé statky,
po boku otčíků, na prsou matky;
Madaři vraždili děti, než zkvetly,
Maďaři vraždili vše, s čím se střetli.
Maďar ti zavraždil květ dětí zlatý,
odvedl statek tvůj, zapálil chaty,
všecko ti uloupil, všecko ti ruší,
jazyk chtěl vyříznout rozdrásav duši.
Ale ten nevezme v útrap tvých mnohu,
jím budeš žalovat na nebi Bohu.
Hospodin pošle v ně strachy a hrůzu,
vyhubí, vyhladí maďarskou luzu!