Čekám písně, píseň nepřichází;
hlava mi těžká;
v úbočích už zbujilo se mlází,
všude plno písní, moje schází;
proč nepřichází,
kde asi mešká?
Pole zmládla, luhy zpeřestily,
zkypřely hvozdy;
ze studánky červenky už pily,
skály jatou bystřeň propustily
a tutéž chvíli
les mladé drozdy.
Střemcha kvete, žežhulice kuká,
motýl se budí,
čilimník a planá růže puká,
v lipách zvoní píseň sladkozvuká,
ale má ruka
klade se k hrudi.
Čekám písně; šťasten nebudu-li?
Však proč se lekám?
Vytryskne, jak zdroj když tryská z žuly,
jen až hořec k pahorkům se stulí,
pomněnka k řekám. –
S růží jí čekám!