Naše krev a naše mysl
zase letem orla šustí,
jak když jezdec koni svému
v prostřed pusty úzdu pustí.
Úzdu pustí, a on letí,
jako naše síla malá,
aby studnu rodné slávy
pro svou matku vyhledala.
A pak-li jí nevyhledá,
aspoň pramen z černa ústí
k tuhému nás pokřtí boji,
a kdo Čech, ten neupustí.