Byl pohoníkem v dědině, však v přepodivnou chvíli, že pěkný zrůst měl, rychle ho hajdukem vyšnořili.
Tu písal, písal pořád pryč, až dostal ruku jistou, a za to z hajduka se stal přísežným patvoristou.
A věru tu kdys náhodou list opsal komus dlužný – hned stoličný ho zavolal, a v raz byl z něho služný.
A tu, co přišlo k právotě, vše rubati dal skorem; za to ho z Pešti zrobili pro pilnosť asesorem.
I v bernách chutě pomáhal když přikvačily časy, že berník plné knihy měl a zcela prázdné kasy.
Přišelli si kdo stěžovat, že velké platí daňky, hned z dvojky osmu zmaloval přidáním dvojí kaňky.
A pravil: Bohma! perceptor, na mou tě milou věru! šest rýnských méň vám napísal, ať hrmené v něj perú!
To se jim hore líbilo, chtěli ho odměniti, a od polovic měsíce stoličným musel býti.
Dal čižmy dobře načerniť a kučmu vrazil k týlu a k palaši si třapec dal a šňůry na atilu.
I čapku koupil s kukučkou a na krk prýmek zlatý, dal ruce do dvou rukavic a do ostruh dal paty.
Chvostíky vousů vysmolil a našpekoval vlasy, že v divení vše říkalo: To bude pandúr asi.
Tak rebelné ved’ procesy, a že to sbíral kvaltem, přišel mu papír s dekretem, že prý je „štátsanvaltem“.
Tu vždy to honil nad zákon, jak štátnímu se sluší, dřív chtěl mít tělo věšené, a potom extra duši.
Jaj, to vám bylo obdivu, že nové je to z brusu – chtěj nechtěj musel jedním býť z konsiliariusů.
V septemvirálné tabuli nic nepracoval více, jen že si nechal říkati „domine magnifice“.
Na ouřad více nechodil, vše zanesli mu domů; za to když chtěl cos president, vždy musel kyvnouť k tomu!
Přebíral sem tam bajuzem, pak hladil gomby chvíli, a tahal v zadu na gatě šosíky u atily.
Však přes noc vítr přikvačil, bouř shnilým časem trhla, a do bláta, co patřilo, poctivě také vrhla.
Co nyní? – To pán nevěděl, mnil na ono i na to, hajnému prodal šablici, židovi z límce zlato.
Bajuzi, zbylí kuráže, prablbě zřeli k zemi, a štětiny jsou z štětin zas, co byly kadeřemi.
Tím, co byl dříve, nechtěl býť i přeploul přes Litavu: jinde prý znají oceniť tak velebystrou hlavu.
Tak konal služby tu i tam, až do Čech přišel krajně, a slouží zase u soudu, avšak jenom tak tajně.
Cookies on Poetry Cove