Skip to content
1835–1923

Čarodějka.

Adolf Heyduk

Horskou cestou noha chvátá, oko v dálku hledí, Šumava kde čarodějka zadumána sedí.

Její plášť, toť kyprá zeleň, říza – samé kvítí, veliké tři diamanty na prsou jí svítí.

A když hovor zpěvných ptáků v nočním tuchne šeře, hvězdnaté si brilianty vije do kadeře.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Čarodějka. · Adolf Heyduk · Poetry Cove