Jak pod rouškou jsou dálné kraje,
jak v páře tone luh i les,
buk hnědé plody setřásaje
zve na bukvice blízkou ves.
Jak mladí čápi před odletem
vsi drobný hašteří se rod,
buk nedbá však a hází dětem
svůj z šešul vybavený plod.
Jen vážnou hlavu někdy skloní
a chví se – dojemný to zjev –
mně zdá se, že s tím plodem roní
buk v zrudlé listí teplou krev.