Nebe kryto sinou září,
v horách s mrakem mrak se sváří,
perutí už bouře věje,
a blíž cesty strom se chvěje.
Běda těm, kdo takou chvílí
vzdorně dojít touží k cíli;
můžeť rázem střela blesku
na bludnou je zahnat stezku. –
Jdi jen přec, nechť osamělý,
kam ti srdce jíti velí,
zbabělcem je, kdo se vrací;
muž ať dojde, neb se zkácí.