Jsi jenom drobný, vonný květ,
leč za všechen tě nedám svět,
a kdyby mě tě mocí bral,
hned s celým světem bych se pral.
A kdyby přišel měsíc snad,
hned hrudí na hruď bych mu paď
a přes křik jeho, pláč a kvil,
v ráz rohy bych mu urazil.
A hvězd kdy přikvapil by roj,
věř, se všemi bych dal se v boj
a strh’ bych diadem jim s hlav
a do všech koutů hnal jak brav.
A kdyby přišlo slunce juž,
já v srdce vrazil bych mu nůž,
až skropilo by všecku zem
své žhoucí krve purpurem.
A kdyby přišel archanděl
a od tebe mne zahnat chtěl,
s ním vítězně se pustím v seč
a plamenný mu vyrvu meč.
Ať padne všecko v prach a dým,
mít soupeře, to nestrpím;
co proto řádně všemu dám,
chci mít tě sám a sám a sám!