Noc táhne šedivá do polí mlčících,
do rolí spících v tiché resignaci,
kol hlavy gloriola šedin vlajících
se v dáli rozbíhá a v dáli ztrácí.
Tak tiše, příšerně své ruce rozpíná
a lidi chytá v horkou náruč svoji,
ku ňadrům bohatým je mocí připíná
a sladkým přívalem je mléka skojí.
Pak ostrým pohledem je všechny opije,
dá ženu k muži, muže hodí k ženě,
svým vlasem šedivým vše vhodně přikryje
a s klidem v tváři dál jde utajeně.
A stlumí výkřiky špinavých orgií,
pláč tichý té, jež podala se právě,
šumění polibků pršících na šíji
i prvních na rty daných ostýchavě.
Noc táhne šedivá do polí mlčících,
se spokojeným smíchem nad svou prací,
kol hlavy gloriola šedin vlajících
se v dáli rozbíhá a v dál se ztrácí.