* * * Co bude za rok, se neví,

Co bude za rok, se neví, sny jsou jen zbytečné plevy, člověk hned za šťastnou chvilku ochotně tolik sleví.

Dvě, tři jsou chvilečky v žití, jdem’ jimi za noci spití, protivná vstanou pak jitra, – cítíme těla tlíti.

Postesknem’, zavzdychnem’ v taji, – děti však rády si hrají, do smutku západu slunce vřískavě zajásají.