Bluma v noci bubáka viděl, lek se;
ve dne spatřil strašáka, hrozně zbledl;
snad má v hlavě vrtochy, že což vidí,
všeho se leká?
V ta se místa nahodil Mnislav: ani
ve dne, ani neviděl v noci, čeho
Bluma tak se nalekal. Mnislav jest, prý,
zdravého mozku.
„Máš-li dítko bázlivé, vštip mu v paměť,
jestli kdy co uhledá, co by dalo
k strachu podnět, chutně ať k tomu běží,
bude se smáti.“
Odkud medle strašidla pošla? – „Z mozků
prázných, srdce pustého, někdy z klamů;
co se nyní nevěří, octla jsou se
strašidla – v zelí.“