V tichosti uplyne věk a hodina smrti se loudí,
světlo života hasne již a šediny hlavy
k zemi se klonějí; znáť ale nikdo chudého nechce,
jediné on sebe sám. – Tam leží nemocný boháč,
navzdory věku však neb zmařené životní síle
lékaře ku pomoci hned svolali – báli se smrti.
Musil zemříti, s tím však rozdílem, jeho že všickni
znali; však on sebe, co živ byl, dokonce neznal.