Dobrý příteli! věz, že tě nemohu, jako si žádal,
chválit. Příčiny mám, jak krátce je uslyšíš, statné:
trudného pocení tu bylo potřebí, prvé než chvály –
jež bych říci směl a se přitom v posměchu nerděl –
ze skutků, buď i jednání i celého života tvého
některé nalezl sem. Však slabiky rovnaje, mnoho
sem jich opovrh, řka: že se nehodí v slabikoměr můj.
Víš-li o jiném kde, běž tam, snad vyslyší tebe.