Níže podepsaný líbám ruce, velebný pane,
z našich vysokých hor a úředně věděti dávám,
ráčejí odpustit, dnes že tu zemřela Marie, žena
Hrubého z Nemanice, v svém stáří čtyřicet pět let.
Stonala nemocí touž, jako bába, co umřela vloni;
táta je nádeníkem, však račte ji pochovat zdarma;
dítek nedospělých jest pět, ty se žebrotou živí.
Šatky, co pozůstaly, jsme slouhovi prodali za groš,
za kolik grošů si však má mejdla a hřebenů koupit,
aby tu pozůstalost z těch šatků vypudil živou.
Dobře to jest. Tak může se pohřbiti. Podpis.
K vědomosti dávám, komu na tomto záleží listu,
aby se přihlásil, a co od něho na poštu přijde,
hotově zaplatil hned, pak Marii obstaral pohřeb.