U barona z Křivozraku byl Feryna v službě.
Tam se scházívali den jak den rozliční lidé,
zblízka i zdaleka sem sou mouchy lítaly na med.
Z Křivozraku pán bohatý byl, ale nepřestal na tom,
chtěl i slavným být a se ouřadu dotříti mocně.
Marná starostlivost! Jak často zbytečné břímě
lidé si působějí! – Tak barón zemí a nebem,
živly všechněmi též, chtě každého prostředku zkusit,
pohyboval a dle své žádosti pochvaly došel –
mezi pochlebníky. Muž moudrý, hledaje k němu
přístupu, na stranu hned se bráti přinucen byl; neb
nebyla jeho řeč ni z vína, ni z krmiček chutných,
z rozumu zdravého však. Kdož při kvasu poslechne hlasu
moudrého? – Moudrý byv dost často při kvasu fantou,
odešel. Druhého dne jda ke dveřům, sluhy se tázal:
Jaké hosti by dnes měl pán? – Jemu Feryna pravil:
„Samí tu pánové jsou, neb česky nemluví nikdo.“
Přišel třetího dne a tážícímu dí sluha:
„Dnes jen na sprostých jest, neb všickni mluvějí – česky!“