Jako u všech potentátů, tak i v Rusku byla mocnější než ministerstvo dvorní kamarilla.
Zachovej nám, pane Bože! Frantu Šumavského, že je každá kamarilla pohlaví ženského.
Vladimír byl ještě k tomu puncto sexu štvanec, jako lev královal mužům a ženským co kanec.
Jednu ženu měl Normanku a jednu Řekyni, dvě měl Češky, že jsou hezky, jednu Bulharyni.
A maitresek jako pecek: tři sta v Bělehradě, dvě stě v sele Berestově, tři sta v Vyšehradě.
Ještě kromě těch kasáren leckdes filiálku: Kacik v Hessen-Kasslu nemá tolik kafešálků!
A teď ještě tetky, matky k nim přiadírovat, pak to s jejich zpovědníky multiplicírovat:
Ó, to byla kamarilla jako čimborasso! senát vždycky pohotově jak u rasa maso.
Ó! to bylo kandidátů, to bylo protekcí! tu car, co jest topit bohy, dostal teprv lekcí.
Všechny na něj dorážely, každá jinak mlela, málem by už byla caru hlava sšedivěla. –
Večír, když mu starý Mates přišel zouvat boty, začal si car stěžovati na ty své trampoty.
Starý Mates ten byl ve všem carův hlavní rádce, ministry i kamarillu vodil na oprátce.
„Ach! Matísku, Matísečku! hleď mne toho zbavit, já chudák s těmi ženskými nic nemohu spravit.“
Mates, jak jen car byl svlečen a v posteli ležel, do redakce vládních novin s botma v ruce běžel.
Tam jim cosi diktíroval s botama pod paží: „Nebude-li to tam zejtra, car vám vousy zpraží!“ –
Druhý den pak celý Kyjov divil se nemálo, když v úřední části novin velkým písmem stálo:
„V jmenu Jeho Veličenstva Cara Vladimíra na prázdnou prebendu božskou konkurs se otvírá.
Výminky a bližší zprávy, to kandidátovi ministerstvo policejní na doptávku poví.“ – –
Rozběhla se ta novina v elektrickém letu na drátěných telegrafech jako rtuť po světu.
Druhý den již v celém světě jak na lípě včely telegrafické depeše v novinách bzučely.
V Římě páni kardináli k Červenému Raku přede mší se scházívají na sklenku araku.
Pan kardinál Šamšulini mrsknul jen po oku do Augsburských Všeobecných,, už se dal do skoku!
Dal nalejt Lacrymae Christi, a to hned do džbánu, vylousknul džbán a již letěl přímo k Vatikánu.
Tam hned vrazil do pokoje a bez zaklepání vyburcoval tou novinou papeže ze spaní.
Svatý Otec jak vyskočil, ještě byl v košili, velel, by se Jezovité do Rus hned strojili.
Dal je všechny k této cestě na ostro kovati a marš zvláštní pro ně kázal skomponírovati.
Cookies on Poetry Cove