Zeleněnká louka, zeleněnkej dub,
paruka je žlutá, pod ní ani chlup.
Když jsem si hovíval pod stínem tvým –
ach ouvej, pod stínem tvým,
tys ještě byl světa podivením –
ach ouvej, podivením.
Ale teď jsi, strome, suchý,
když zpívám chválu tvou, svět je hluchý,
ach ouvej, svět je hluchý.