Nedaleko Skalska v temném oudolísku
sedí Karlík nad knihami, má jich plnou lísku.
Knížek plnou lísku a půl slabikáře,
Pán Bůh rač ho uchovati pochleby a lháře.
Pochleby a lháře varuje se Kato,
nepřijímá kozích bobků za perly a zlato.
Za perly i zlato, za zrnaté klasy,
hanba psáti v něžnou růži lístky pro mamlasy.
Nač perly, nač zlato, Kato a pochleba,
však Karlíček dobře to ví, komu chvály třeba.
Repete:
I pan Štulc též dobře to ví, komu chvály třeba.