Růži v ruce chtěl jsem jít,
Milenko, ti povědít,
Že mám srdce plné tebe,
U tebe že hledám nebe.
V záři tvého pohledu
Však nic s řečí nesvedu.
V tichém zmatku růži trhám,
Květ po květu před tě vrhám,
Měj ten vonný růže květ
Za výklad, co tají ret,
A mně okem laskavým
Pokyň: „Já ti rozumím.“
Musím srdci ulevit,
Musím tobě vyjevit,
Že mé srdce láskou hoří,
Že ti duše má se koří.
Proto v nočním ztemnění
Zpěv můj pod tvým oknem zní:
Až ti dřímek sklíží víčka,
Pusť hravé sny do srdíčka.
A při zvuků vlnění,
Když v blaženém rozchvění
Obraz můj ti malují,
Šeptni: „Já tě miluji.“