Dovolte mi zazpívati,
Třeba slavně neuměl;
Bez zpěvu mi, braši zlatí,
Jest jak bych se stěhovati,
Jak bych z vlasti jíti měl.
A já vždy jsem co syn věrný,
Ať dal život slasť či žal,
Ač mi lecjaks úklad černý
Naosnoval osud perný,
Vlasti k slávě pomáhal.
Že lahodněj srdci slouží
Slavík lásky výlevem,
Proto ucho neusouží
Skromná žežhulka, když touží
Prostozvukým nápěvem.
Jakkoli věk světem zmítal,
Lásku svou a naději
V zpěvné hovory jsem vplítal;
Nyní, když jsem k vám zavítal,
Dovolte, ať zapěji.