Skip to content
1809–1892

Při smrti Josefa Jungmanna.

Matěj Havelka

Slyš, o Pane! úpění, Slyš Čechie kvílení! Ranila ji smrť bledá, Proto pomoc tvou hledá,

Pane, uslyš nás! V tvrdém spaní trnula Česká vlasť, jak umrlá, Jazyk její oněměl,

Jakby vyhynouti měl, Pane, ochraň nás! Tys se, Pane, smiloval, Čechům’s křísitele dal –

Jungmann zahnal němotu, A vlasť zkřísil k životu, Pane, posilň nás! Jako otec vedl nás

Do sadu vlastenských krás; Jím, jak svatým prorokem, Stal se Čech zas člověkem, Pane, střezi nás!

Nyní leží ve hrobě, Nás zůstaviv v sirobě; Zas nám hrozí strašná noc; I voláme o pomoc,

Pane, vyslyš nás! Miliony světel máš, Všemohoucí Bože náš! Rozžži českému kmenu,

Rozžži nových plamenů, Pane, osvěť nás! Ať co kněz tvůj štěpoval, Rozvíjí se dál a dál,

By náš národ nezhynul, Ale k slávě tvé slynul, Pane, spasiž nás!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Při smrti Josefa Jungmanna. · Matěj Havelka · Poetry Cove