Již jsem dal své slovo svaté,
Přisahal jsem k praporu.
Na rozchodnou, děvče zlaté,
Dej mi kousek fáboru.
Kus fáboru červeného,
Znak to, že mne ráda máš,
Kus fáboru modravého,
Znak, že věrnosť zachováš.
K tomu připoj fábor bílý,
Znak to nevinnosti tvé;
Znakem tímto dodáš síly
A chrabrosti mysli mé.
Na srdci jej nosit budu,
Mysl má se rozjaří,
Že dám výhost všemu trudu,
Bodrosť mou nic nezmaří.