Lej, lej svou bledou zář, měsíčku,
Ty důvěrníku stesků mých!
Tak ulevíš mi polovičku
Na tíži bolů vzdechových.
Žalostná slza v tichém stesku,
Když bledé líce poleje,
Zaskví se třpytem tvého lesku,
Jak blahý úsvit naděje.
Jen krůpěj světla do tmy černé,
A duch se z teskna vychvěje;
Jen krůpěj její lásky věrné,
A duše moje okřeje.
Lej zář svou bledou, lej, měsíčku,
Ty důvěrníku stesků mých!
Tak ulevíš mi polovičku
Na tíži bolů vzdechových.