Ty můj bystrý vraný oři!
A ty pádná šavlice!
Náš svazek nic nerozboří,
My jsme pevná trojice.
My přisáhli sobě lásku;
Jakkoli se bude dít,
V skalopevném tomto svazku
Pro vlasť budem žít i mřít.
Drahá vlasť jest naše máti,
Při níž věrně budem státi.
U Vltavy na sta věží
Vzhůru pne se k nebesům,
Labe zpěvným proudem běží
Z hor ku vinným okresům.
V sadě vonná kvete růže,
Lípa libý lije chlad,
Krásnější ráj být nemůže,
Znáte zem tu plnou vnad?
Českou zem co vlasť svou známe,
Život pro vlasť českou dáme.
K východu viz v modré dálce,
Kde vládnou dvě orlice,
Věrné v míru i ve válce
Lva Českého družice,
Požehnané Hanné pláně,
K jihu až na Dyje břeh,
Ty úrodné Slezské stráně
Až k mezi, za níž dlí Lech,
Vše ty kraje za své známe,
Vše ty kraje za vlasť máme.
Z úrodných moravských pruhů,
Z niv polabských, z Krušných hor,
Z Šumavy, ze Slezských luhů
Hrne se nás zbrojný sbor.
Každý jinde nacházíme
Domov svůj a rodnou chýš,
Vlasť však všickni jednu ctíme,
Tu královskou českou říš.
Česká říš ta vlasť, ta máti,
Při níž věrně budem státi.