Hrůza.

Náhle nechať slunce zhasne A popelem rozpadá, Ať zrcadlo luny jasné Ztlí co troudu hromada;

Ať vyhasnou hvězdy skvělé, Vše světlo ať pomine, Hrůza ať se rozestele Po vší světa krajině;

Černá tma ať smrtí dusí, Co si hrálo životem, Že v shnilinu klesnout musí I to trní za plotem.

Všaký tvor ať dusí smrtí Beznadějná, děsná noc, Až zoufalstvím sám se škrtí V divém nářku o pomoc. –

Do takové hrůzy pekla Dala bys mne pochovat, Kdybys má milenko řekla, Že mne nechceš milovat.

Bez tvé lásky svět mi kryje Hrůzyplné utmění, Láskou tvou má duše žije Ve růžovém rozdnění.