Mezi všemi světa stánky Nejkrašší jest beseda; V ní zkvétají radovánky, Jakých jinde svět nedá.
Ona strom pospolitosti V zeleň živou odívá, V kalich vezdejších krušností Nektar plesu nalívá.
Proto, bratří! besedujme! Vesele si prozpěvujme! Soused bavme souseda, Ať je slavná beseda.
Kdo lomozem povinností Kotrbu si ohlušil, Neb při brku v shrbenosti Údů pružnosť ukrušil,
Do besedy ať uteče! Tam mrtvolu zotaví, Svízel trampot s sebe svleče, K novým snahám chuť zpraví.
Proto, bratří! a t. d. Koho hlodá v tajném lůně Stýskavá strasť nějaká, Snad že měšec s kapsou stůně
Naříkavě na raka, Pojď jen do besedy, brachu! Ta všem steskům vyhoví, Celá hejna trapných achů
Změní v rozmar růžový. Proto, bratří! a t. d. Komu nadělá milenka Škádlivá v svém plápolu,
Neb rozmarná jemnosť-ženka Zlých do srdce mozolů: Beseda hovorným hlukem Bouři v mysli ukojí,
A srdéčko zpěvným zvukem Ze všech bolů vyhojí. Proto, bratří! a t. d. Beseda je chrám štědrosti,
Má v ní každý svou radosť; Pán, nepán – jen cit švárnosti, – A jsi uvítán co hosť. Starý, mladý, malý, velký,
S šavlí, s kordem, bez zbraní, Pí, čti, hovoř, chytej lelky, Zpívej aneb karbani. Proto, bratří! a t. d.
Ona v švárný celek splítá Rozptýlených živlů směs, Bez rozdílu kroje vítá Ve svůj trudoplašný ples.
Kdo se sladkou touhou chvěje, Krásnou pleť mít po boku, Plně se mu toho přeje V plesných rejdů poskoku.
Proto, bratří! a t. d. Mezi všemi světa stánky Nejkrašší jest beseda; Nemít její radovánky,
Věru! bylo by běda. Jest to v životě oasa, V suchém písku květný ráj, Vezdejšího žití spása,
Utěšený, slastný ráj. Proto, bratří! a t. d.
Cookies on Poetry Cove