Měl bych ještě mnoho v peře,
Což by rádo ven za dvéře;
A však, kdybych rázem jedním
Ze vší vydal se moudrosti,
Mohl bych se státi všedním,
Aniž bylo by papíru dosti,
Pojmout vtipů celé davy;
A pak – a pak – jesti radno –
Básníku též velmi snadno –
Chceť tomu i rozum zdravý: –
Nepohněvat všechny stavy.
Pročež šetřím já své hlavy,
Žádnému již více kámen
Neklada do cesty. Amen.