Netopýr je divné zvíře –
Polo myš a polo pták,
Ve dne sedí v tmavé díře,
V noci bystrý jeví zrak;
A když vyjde luna bledá,
Potravu si teprv hledá;
Když pak slunce jasně svítí,
Tmavé hledá štěrbiny,
Starých hradů skuliny,
Neb se všeho světla štítí.
Netopýr je divný pták. –
Přidáš-li pak tomu víry?
Obrať vůkol sebe zrak –
Najdeš také v lidech netopýry.
Nezvedené poznáš syny,
Jichžto nešlechetné činy
Tmavá noc svým pláštěm halí;
Muže, kteří světlo pudí,
V bližním ke tmě lásku budí,
Čisté vody bahnem kalí,
Jichžto snaha tam jen míří,
Ať se světlo nerozšíří;
Neb čím noc je temnější,
Tím je podvod snadnější.
Ohavní to netopýři!
Druhá třída těchto tvorů,
Lidskou šálíc tvářností,
Podobá se zlému moru,
Rozesívá hořkosti;
Dvojí klamnou larvu nosí,
Jednou tebe k sobě vnadí,
O přátelství snažně prosí;
Druhou tebe lstivě zradí;
Důvěrníkem tvým se stane,
Svědkem tajných záměrů;
Láska tvá kdy nejvejš vzplane,
Oklame tvou důvěru.
Člověka půl – hada půl –
Mezi lidem kazí mír,
Přátelství mu v očích sůl –
Přeohavný netopýr!