Skip to content
1815–1885

Nešťastný Vít.

František Hajniš

Neštěstí je hořký host! Koho jednou sklíčí, Kamenný s ním spadne most, Všechno se mu zpříčí.

V takovéto nehodě Najdeš pana Víta; Osud ním co na vodě Bouře lodí zmítá.

Vloni koupil hospodu, Scházely tam sklepy; Syn mu zemřel v porodu, Druhý zůstal slepý;

V městě ho vždy potkalo Pouhý klam a zmatek, Odtud jej to lákalo, Venku koupil statek;

Zde však jako náhodou Stejně se mu vedlo: Louky stály pod vodou, Osení mu zbledlo;

Obilí když sklidil, Shořela mu stodola; Pacholek jej šidil, Okradli jej do hola.

Koráby si koupil, Po moři se plavil: Loupežník jej zloupil, Nic mu nezůstavil;

Zemřela mu paní, Slepý syn mu zemřel; Nechal bědování, Světu pak odemřel.

Do pustiny zašel, Chtěl být poustevníkem, Kajícím hříšníkem: Jeskyni nenašel.

Lesem, pouští bloudil, Ku skále zabloudil; Hle! tu jedle vysoká, Pod ní propast hluboká;

Z větví houžev spletl Vít, Na níž se chtěl oběsit; Když pak noc již zatmělá Zraky jeho obstřela,

Dech se mu již krátil: Praskla větev zpukřelá, Vítr jej zas zklátil. Neštěstí je hořký host;

Koho jednou sklíčí, Kamenný s ním spadne most, Všecko se mu zpříčí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Nešťastný Vít. · František Hajniš · Poetry Cove