Disticha jak se rodí? milený mne příteli ptáš se?
Přesnadná toť věc: já ti podám toho klíč!
Vem sadu lhostejnou, jen hleď by stačila délka,
Názvy přidej sem tam z češtiny pravysoké,
Stav slova, kam se hodí, nedbej však nic na pořádek,
Pak-li ti nožka chybí, snadno nalezne se klín!
Ku příkladu:
Kdo se bohat narodí, nevěř, že mu již blaho kyne,
V srdci hledej štěstí, v truhle boháče není.
Lesknoucí-se mamon k žití již hned blaženému
Brány neodmyká, často i chud je blažen.
Nádhera šperk i mamon nejsou vždy zřídla blahosti,
Pravdu takou Solon Krésovi zmužile řek’?
I v nízkých kolují chýžkách též číše radosti,
Vezdy není skvostný blaha palác pramenem.
Takto sterým způsobem moudře lze množiti básně,
Snad že mi již rozumíš, příteli! neb jsi chytr’!